Dechová cvičení
Každodenní dechová cvičení
Opakujeme 3 - 5x a vždy si dáme mezi opakováními chvilku pauzu.
Dechová cvičení jsou každodenní součástí každého hlasového profesionála
Cvičení č.1
- Zhluboka se nadechneme do břicha a hlasitým výdechem (pouze na dechu) dlouze vydechujeme vzduch až do úplného vydechnutí. Výdech je velmi hlasitý a slyšitelný.
- Další variantou je hluboký nádech do břicha a rychlý, krátký, hlasitý výdech.
- Další variantou je hluboký nádech do břicha a staccatové krátké, rychlé hlasité výdechy.
Cvičení č.2
- Zhluboka se nadechneme do břicha, nasadíme tón - samohlásku O, U ( A, Í a E není pro tato cvičení vhodné, protože svádí k tomu, aby nám samohláska spadla do krku ) Tón má od nasazení až po ukončení stále stejnou intenzitu. Jakmile cítíme, že nám dech dochází a intenzita tónu by se snížila, tón ukončíme a zbylý vzduch vytlačíme bránicí - dovydechneme zbylý vzduch.
Cvičení č.3
- Zhluboka se nadechneme do břicha, nasadíme tón - samohlásku O, U ( A, Í a E není pro tato cvičení vhodné, protože svádí k tomu, aby nám samohláska spadla do krku). Tón nasadíme hlasitě ( forte ) - dech opřeme o bránici Intenzitu zvuku tvoříme bránicí - ne v krku) a postupně s výdechovým proudem snižujeme intenzitu tónu, až do úplného zeslabení ( pp )
Cvičení č. 4
- Zhluboka se nadechneme do břicha, nasadíme tón - samohlásku O, U (A, Í a E není pro tato cvičení vhodné, protože svádí k tomu, aby nám samohláska spadla do krku). Tón nasadíme velmi lehce (pp), opřeme o bránici a postupně s výdechovým proudem zesilujeme intenzitu tónu, až do (ff)
- U všech dechových cvičení je důležité, abychom měli narovnané tělo, aby se nám bránice nestahovala (např. v sedě v předklonu s rukama opřenýma o bradu, tak nemůžeme dechové cvičení provádět nikdy)
- Mezi dechovými cvičeními děláme pauzu, abychom úplně zklidnili dech.
Cvičení č.5
- Zhluboka se nadechneme do břicha a nasadíme samohlásku O nebo U a vzduch vypouštíme ve staccatovém rytmu (pravidelné krátké prudké výdechy).
Cvičení přídechů
Provedeme výdech. Smíšeným typem dýchání se trochu nadechneme. Po nádechu a kratinkém zadržení dechu následuje ihned pomalý, vyrovnaný výdech provázený zvukem sykavky "sss". Sykavku nefoukáme, ale tvoříme ji přesně na zubech, s pocitem jako "ve výdechu", jen jako když zvolna uniká vzduch z vyfouknutého balónku. Nevydechneme všechno, po chvíli výdechu přidechneme, opět jemně zatavíme dech a znovu chvíli syčíme. Sykot, je vždy méně vydatný, než množství vzduchu, který nabereme do těla přídechem, proto vzniká zásoba.
Dosahuje-li zásoba vzduchu v hrudníku až po lopatky, pak je "váza plná vody" a my všechen vzduch vypustíme. Jakmile si osvojíme přídechy, které jsou nejtěžším a významným cvičením dechové techniky.