Samohláska E

Samohlásku E vylovujeme tak, že ústa otevřeme méně než při výslovnosti hlásky A, a mírně se usmějeme. Obličejové svaly jsou uvolněné a ve výdechu vyslovujeme hlásku É. Jazyk je přirozeně položen na zadní straně spodních zubů.

Pokud samohlásku E správně vyslovujeme, začínáme procvičovat hlásku E v kombinaci s dalšími hláskami. Začínáme v procvičování slabik, po zvládnutí přecházíme ke slovům, poté přikročíme k procvičování samohlásky E ve větách a cvičných textech.

Celý proces se snažíme neuspěchat, abychom samohlásku E opravdu správně vyslovovali a při nácviku si nezafixovali nesprávné návyky při vyslovování.

U malých dětí nejdříve vyzkoušíme a překontrolujeme, zda dítě samohlásku správně E slyší. Vyslovujeme různá slova obsahující samohlásku E a kontrolujeme dítě, že dokáže sluchem E rozpoznat. Teprve poté přecházíme k samotnému nácviku samohlásky E.

Veškerá cvičení provádíme vždy před zrcadlem!

Cvičení

slabiky: MÉ, JÉ, VÉ,  BÉ, TÉ, LÉ, DÉ, KÉ, PÉ, ZÉ, CÉ, FÉ, GÉ, HÉ, CHÉ, NÉ, PÉ, RÉ, SÉ   

slova: Ema, Ela, Eman, Eliška, Eva, Eda, Tereza, jede, teta, leze, mete, mech, vede, med, mele, sele, tele, kmen, kmet, televize, zbledne, vesele, jelen, zelený, pečený, telefon, vezmeme, sestřenice, Dejvice, nejvíce, leden, Temže

krátké věty: Ema nemá med. Eva jede. Ela mete. Ema hned nejede. Teta nese led. Jedeme na kole přes pole. Máme málo medu. Mezi mezí mizí mech. Jednou pojedeme ve čtyřech na kolech. Teta Tereza telefonuje Ele. Neber si ten zelený len, jen hedvábí. Nad polem létá letadlo. Pole je u lesa. Jedeme na kole. Nad polem létá letadlo. Tele nesmí jetel. 

delší věty:

• Nemelem, nemelem, jeden den bez beden.
• Kmen teskně ležel v zeleném lese, blesk letěl nebem, země se třese.
• Befeleme, pes se veze.
• Leze, leze, po železe, nedá pokoj až tam vleze.
• Elen se vesele veze s jelenem přes celé meze.
• Slunce zbledne, nebe zšedne ještě dneska dopoledne.
• Ema s tetou jede, Evu s sebou vede. Emo, kdepak Eva je? Jde s tebou do pokoje?
• Mléčné nebe se klene večerem.
• Ženě své bledé řekne, jen dej ještě plášť do deště.
• Vesel jen vesele, vesele ven z postele.
• Leze, leze po železe.
• Elen se vesele veze s jelenem přes celé meze.
• Jen ten den, nebereme chléb s medem.

Jazykolamy E: 

• Jedeme do Jemenu nebo nejedeme do Jemenu?
• Jelen letěl jetelem, jetelem letěl jelen.
• Řežu a žeru, řežeš a žereš, žerou a řežou, žeru a řežu, žereš a řežeš řežou a žerou.
  

• Řehoř Řehořovič řeže řeřichu.

• Řevnivý řezník v Řevnicích řezal dceři rázně řezy.

• Nesnese se se sestrou.

• Jen jeden den bez beden.

• Ještě štěstí, že se nesešli!

• Velé to vodó z vemévaného hrnca do nevemévaného!

• Treska tleskla Terce, Terka tleskal tresce.

• Jelen ležel v jeteli.

• Zamete to ta tvoje teta, nebo nezamete to ta tvoje teta? 
  

• Letadlo nevznese se ze sesečené trávy.

• Odneste ten revolver do laboratoře.

• Petr Fletr pletl svetr. Pletl Petr Fletr svetr? Svetr pletl Petr Fletr.

• Kmotře Petře, nepřepepřete mi toho vepře, jak mi, kmotře Petře, toho vepře přepepříte, tak si kmotře Petře, toho přepepřeného vepře sám sníte.
  

• Před potokem pět kop konopí, za potokem pět kop konopí.

Text k procvičování samohlásky E

Ve tmě se leskne mléčné nebe.

Kmen teskně ležel v zeleném lese,

blesk letěl nebem, země se třese.

V létě zde přejde, řekne jen - hej,

ženě své bledé - déle nečekej!