Souhlásky Z, C, S

Souhláska Z

Souhlásku Z vyvozujeme tak, že stiskneme zuby k sobě (skus musí být rovně, horní a spodní zuby musí být přímo na sobě) a rty vytvoříme široký úsměv. Špičku jazyka přiložíme k zadní straně spodních zubů. Při tomto postavení nejdříve vyslovíme hlásku SSS, pouze na dechu, bez zapojení hlasivek. Poté přidáme hlas a vyslovíme hlásku Z - při vyslovení Z rezonuje. Správnost vyslovování si můžeme ověřit tak, že si položíme ruku na bradu a pokud nám brada vibruje, vyslovujeme hlásku Z správně ( u hlásky S není vibrace zřetelná).

Rozdíl mezi výslovností hlásky S a Z je ta, že hlásku S vyslovujeme na dechu a při hlásce Z zapojíme hlasivky.

Slabiky: ZA, ZE, ZI, ZO, ZU, ZOU, ZÁ, ZÉ, ZÍ, ZÓ, ZÚ

Jména: Zbyněk, Zbyšek, Zdeněk, Zdeňka, Zdena, Zdislava, Zikmund, Zina, Zita, Zoe, Zoja, Zora, Zuzana

ZA: zase, zasít, zalít, zátka, zamést, zadat, zavolá, zalévá, zamyká, zamyká, zahradník, zahrada, zamračený, zadní, znak, znova, zima, zívá, zápalka, zástava, zabouchá, závodí, zákop, zajímavý, základní, základ, zakládá, záplava, záhyb, záda, zadní, zadává, záklon, zatlouká, zápalka, zachytí, zamává, záminka, závodník, zatím, zásoby, zastaví, zamumlá, zamžourá, zábava, zábavný, zákop, zatím,

ZE: zeptat se, země, zelenina, zebe, zedník, zeměkoule, zelená, zem, zelí, zelák, zeměměřič, leze, veze, zemina, chůze, zeď

ZI: zívá, zinek, zip, zisk, zítra, zima, zimní, Zita, Zina, zídka, získá, zimník,

ZO: zoo, zobej, zostra, zoubky, zouvá, zoufalý, zobáček, zobe, zob, Zoja,

ZU: zuby, zubáček, zubní, zůstat, zůstatek, zůstane, zuje,

ZOU: zoufalý, zouvání, zoubky, vezou, lezou, odvezou,

Známý, známka, známost, zlý, zloba, zálusk, muzikant, zbytek, poznal, značka, znak, znovu, zbledne, muzikál, jizva, vzít, znát, poznat, nezvaný, neznámý, zjevení znuděná, kamzík, zvonek, jazyk, zmatený, zmije, zlo, zločin, pozvánka, vozík, veze, kazí, mezi, meze, zhubnout, zvolit, muzika, zhloupnout, zmatek, leze, váza, veze, vezmi, zlobí, zběhnout, zběh, zvyk, zvyknout, známá, koza, mezitím, mezník, mezera, zloděj, zhoupnout, zlato, zhubne,

Věty: Zdena a Zuzana zvou známé na zahradu. Zdeněk zlomil zelenou zápalku. Zlý muzikant zbledne závistí. Zita zatím zalehla v zimní zahradě. Zoufalý ptáček v hnízdě zobe a zobe zbytek zobu. Zbyšek a Zoja zítra zamávají známým. Země je zelená. Známe zákonitosti zeměkoule. Zbyněk čistí zoubky zubním kartáčkem. Zahradník zaléval na zahradě záhony zelí. Kamzík a koza jsou zase zvyklí na zelené zelí. Zdendu zase bolí záda a zuby. Zítra zase zajdeme znovu na zmrzlinu. Zlý zbojník zbohatne a znovu získá zisk z lupu. Zloděj se zlekne, zbledne, zazmatkuje, zhurta zabouchá a záhy zdrhne. Zbyněk veze zase zelené zelí. Zuzana zavolala na známého Zdeňka zlé zloděje. Zdislava a Zikmund zívali na zídce a znuděně zírali na zem. Zoufalý zběh zběhl ze zákopů. Zahradnice musí zasít a zalít zahradu. V zimě za zadní zahradou zavála zimní bouře.

Jazykolamy:

Zvíře zařve, zvíře zavřené

Jazzmann jamuje jazz

Zaželezilo-li se to železo, či nezaželezilo-li se to železo?

Zkondenzovaný koncentrát zkompromitoval koncertanta

Zhlt hrst zrn

Zlou Zuzanu zase vzadu bolí zuby

Zapalatalizovala-li se ta palatalizace či nezapalatalizovala-li se ta palatalizace

Zalyžařivšísi lyžař potkal nezalyžařivšísi lyžařku

Souhláska C

Souhlásku C vyvozujeme vyvozujeme tak, že stiskneme zuby k sobě (skus musí být rovně, horní a spodní zuby musí být přímo na sobě) a rty vytvoříme široký úsměv (zmenšíme čelistní úhel). Špičku jazyka přiložíme k zadní straně spodních zubů a střední část jazyka je přiložena na hornopaterní klenbě (horní a spodní patro přiblížíme k sobě). Při tomto postavení nejdříve vyslovíme hlásku SSS, pouze na dechu, bez zapojení hlasivek (vypojíme hlasivky). Další možností je šeptem vyslovujeme hlásku TTT. Poté přidáme hlas (zapojíme hlasivky), hlásku C vyslovíme, je to prudký, rychlý, vyrážený zvuk, který vychází z bránice (při výslovnosti C je nutné použít bránici - proto je důležité při nácviku výslovnosti vždy provádět dechová cvičení předtím, než začneme vyvozovat hlásku). C by mělo "cinknout"

Můžeme začít dříve procvičovat slova, která na hlásku C končí (je to lehčí) a teprve poté přejít na procvičování výslovnosti slov, které začínají na hlásku C.

Slabiky: CA, CE, CI, CO, CU, COU, CÁ, CÉ, CÍ, CÓ, CÚ

               CACA, CECE, CICI, COCO, CUCU, COUCOU

Jména: Cecílie, Ctibor, Ctirad, Cyril

Slova: (hláska C je na konci): konec, čepec, věnec, chlapec, měšec, koberec, kupec, krajíc, měsíc, toulec, plavec, pletenec, pulec, lovec, pomoc, nemoc, kopec, vrabec, tanec, klec, palec, pec, věc, bác, líc, moc, tác, palác, víc, 

Slova (hláska C je na začátku slova): 

CA: candát, cape, cáká, cácorka, capká, 

CE: cement, cena, Cecilka, Cecil, ceník, celnice, cesta, cestovatel, cestovní, cestář, cep, cena, ceník, cedník, celer, cenzura, celá, celkově, celá, celé, cela, celník, celkem, celek, cesmína, cenný

CI, CY: cívka, civět, cimprlich, citrón, cíl, cibulák, cimbál, citera, cibule, cibulačka, cililink, cink, cíp, cizrna, cink, cín, cinkat, cizí, civí, cizinec, cizina, cypřiš, citlivá, 

CO: copak, cosi, cokoli, co, copy, copky, copánky, 

CU: cumel, cumlá, culí, cucá, cucák, cuchá, culík, culíky, culíčky

COU: courá, couvá

Slova s C: Vánoce, více, vejce, hadice, opice, lavice, Alice, hlavice, palice, ovoce, domácí, otci, matce, babičce, tetičce, Lucka, pecka, pecky, konvice, necky, packy, placky, lehce, čepice, mamince, kytice, cvičí, cvik, ulice, okenice, hořčice, moc, mocný, nemocnice, nemocný, vojáci, chce, okenice, Micka, macek, vůdce, vědce, válce, cvaká, udice, cvičenec, cvaká, cvak, cvoček, noclehárna, nocleh, pomocník, pomocnice, lednice, medvědice, klec, lehce, hořce, sladce, cvičky, čepec, Aničce, učebnice, slunce, slunečnice, broučci, holoubci, pavouci, hadice, koníci, kočce, vesnice, vesnický, broučci, 

Věty: Micka má malou packu. Otec koupil celý cent cementu. Aničce a babičce po cestě svítí slunce. Lucie má copy. Malá pec je pícka. Lucka cinká na poklici. Alice cvičí celou cestu. Cecilka cinká zvonečkem. Micka má malou packu. Pod poklicí je dvacet vajec v hrnci. Pomocník Ctirad peče placky. Na lavici je hrnec. Co je moc je, to je moc. U pece jsou hrnce a poklice. Ptáci jsou v kleci. Pomoc, pomoc! Na celnici platíme clo. Slepice snáší vejce. Na peci je hrnec.  V peci je pecen chleba. Na hrnci je poklice. V nemocnici pacienti celou dobu poslouchají cenné rady. Slepice snáší vejce. Alici bolí palec. Na silnici Ctirad cinkal na citeru. Na celnici clili celníci. Pomocník v míchačce míchal cement. Micka má malou packu. Ovoce má pecky. Micka má celou misku mlíčka. Slunce svítí celý den na slunečnici.

Jazykolamy: 

• Na celnici cizí synci, clili více cenných mincí. Mincí clili synci moc, clili mince celou noc.
• Naše okenice je ze všech okenic ta nejokenicovatější okenice.
• Měla babka v kapse brabce, brabec babce v kapse píp. Zmáčkla babka brabce v kapse, brabec babce v kapse chcíp.
• Instituce institucionalizovaly institucionalismus.

Říkadla:

• Cinky, cák, bum a bác, sklenic, tácků plný tác, pustil strýček Bonifác.
• Po cvičení snědli babiččiny koláče ke svačině
• A na konec cinkne zvonec, cinkne zvonec, zvoneček, a ten cinká koneček
• Paci, paci, pacičky, táta koupil botičky.
• Čichá, čichá kočička, kdopak capká u mlíčka.

Brousek pro tvůj jazýček
František Kábele

Cihly a zedníci

U cesty jsou kupy cihel,

u těch cihel zedníci.

Pokládají cihlu k cihle,

ne ně maltu na lžíci.

Postavili z cihel domy,

a v těch domech světnice

a už je tam místo cesty, celá nová ulice.

Jaké věci má švec v kleci

Byl jeden švec,

měl divnou věc,

velikou pec,

na peci klec,

v té kleci slepici,

sypal jí pšenici.

Každý den z klece,

vypadlo vejce.

Cvičení

To jsou kluci, jako buci,

kluci z Úpice,

pochodují po silnici,

honí slepice.

To jsou kluci, jako buci,

ze Svatoňovic,

pochodují po silnici,

nebojí se nic.

Cesta domů

Co to cinká za vesnicí,

kluci jedou po silnici.

Hop koníčku, cinky, cinky,

ať jsme doma, u maminky.

Ať jsme doma ve chvilce,

ve světnici, v postýlce.

Souhláska S

Je to souhláska úžinová, nehlasná, sykavá. Souhlásku S vyvozujeme stejně, jako u hlásky C. Stiskneme zuby k sobě (skus musí být rovně, horní a spodní zuby musí být přímo na sobě) a rty vytvoříme široký úsměv (zmenšíme čelistní úhel). Špičku jazyka přiložíme k zadní straně spodních zubů . Při tomto postavení nejdříve vyslovíme hlásku SSS (syčíme), pouze na dechu, bez zapojení hlasivek (vypojíme hlasivky). Poté vyslovíme hlásku CSSSSS se zapojením hlasivek a plynule vyslovíme hlásku S.

Slabiky: SA, SE, SI, SO, SU, SOU, SÁ, SÉ, SÍ, SÓ,

SÁSÁ, SÉSÉ, SÍSÍ, SÓSÓ, SÚSÚ

Jména: Sabina, Samuel, Sandra, Sára, Saskie, Sáva, Servác, Silvestr, Silvie, Sylva, Simona, Slavěna, Slavomír, Slavoj, Soběslav, Soňa, Stanislav, Stanislava, Stella, Svatava, Svatopluk, Světlana

SA: salva, Sáva, samota, Savo, sanita, sádra, saranče, sama, sám, samota, samopal, sanitářka, sabotáž, samotka, sasanka, samostatně, sami,

SE: sele, semena, semínka, sedátko, sedlo, sedák, sedni, sedáme, sedlák, selka, sekat, sekačka, sešli se, sejít se, sesle, sezam, sekaná, seno, seník, senná,

SI-SY: sýkorka, sysel, sypal, syčet, syn, synovec, synáček, situace, Simona, sýr, sýrový, sympatický, sympatie, systém, systémově, Sinatra,

SO: slova, slovník, slabikář, slovosled, somálec, sova, sojka, sob, sobol, sobí, sobolí, sobi, soda, soptí, sociální, sociálka, soběstačný, sobec, solí, sobecký, sobota, sobotní, sokol, sokolníci, solí, solná,

SU: suchar, sůl, sušina, sužovat, suverén, super, Sumatra, suplování, suk, sudy, sudové, sundej, sune, subdominanta, sup, surovina, supí, supět, sud, sudové, sudička, sundám, sudí,

SOU: soustružník, soustruh, soudruh, současnost, současník, souká, soukeník, soubor, soupis, souhrn, součást, současně, součástka, soupeř, souhra, soumar, současně,

SL: Slánka, sláma, sluha, sloužící, sluhové slupka, sloupnout, slon, sloní, sloník, slonice, slůňata, slovník, slova, Slávek, Slávka, Slavomír, sláva, slavobrána, sládek, sladký, sladká, sladké, stlát, stele, slaměný, slaměnka,

SV: svoboda, svobodný, svobodně, svod, svody, svůdný, svůdkyně, svůj, svá, své, svoje, svým, svačina, svačí, svozy, svah, sváží, svačina, svačit, svázat,

SK: skok, skokan, skokánek, skočit, sklo, skleněný, skleněnka, sklenka, sklínka, skoupí, skoupý, skoupit, skoba,

SP: spokojený, spojení, spí, spinká, spánek, sklenka, sklenice, skleněný, sponka, spojit, spojovat, spoje, spát, spořitelna, spoří, spoření, spor, sporák, spánkový,

S na konci slova: ves, pes, kompas, les, dnes, podpis, hlas, zas, lis, pás, vous, u nás, dopis, nápis, podpis, kompas, kokos, bos, vos, los, losos, nos, kos, autobus, jas, kolos, vlas, kus, globus, kuskus,

Slova obsahující S: Slova, slovník, slabikář, slánka, sláma, svoboda, svobodný, stáhnout, stužka, stuha, sluha, sloužící, stan, stanovat, stanový, jesle, jesličky, husa, husí, husité, hustota, hustý, dusí, dušené, dusík, mast, miska, mísa, mistička, maska, maskérka, maskérna, násada, nasadit, post, láska, láskyplný, masakr, vlasy, nese, nesou, výstava, výstavní, smotek, smotat, postavení, postava, poschodí, schodiště, postoj, postávat, schovat, schopnost, schopný, postel, postýlka, posel, poslat, posílám, pás, páska, dnes, bosa, bosky, bosé, basa, kostel, kostelník, kostelnička, osud, osada, osadní osázet, osázeno, osení, osel, oslík, stavitel, staví, staveniště, Stella, stévie, stele, postele, basa, kosa, kosit, husa, husí, dusí, visí, viset, viselec, výstava, výstavní, výsadní, výsada, vysouvat, vysoušet, vlasy, vlásky, vlásenkáři, vlásenka, vosk, voskovky, vosková, pasta, pásovec, pásmo, páska, svačina, most, mostek, můstek

Věty: Sára v míse nese maso. Sněhulák stojí na sněhu sám. Sova stále houká v lese. Spousta sněhu stále sněží. Standa sedí sám v rozestlané posteli. Slon se slonicí mají slůňata. Kos na stromě stejně stále zpívá. Saskia v posteli schovává sponky. Na schodišti v kostele kostelník svolával své kostelničky. Stella své vlásky svázala stužkou a vlásenkami. Slavomír volá, sláva, sláva, stojí tady slavobrána. Soňa sama spinká ve své postýlce. Sládek přenes soudek přes ves. Standu stále stresují stresové situace.

Jazykolamy:

• Sklapla piksla.

• Svišť sice svisle visel. Zasvištěl svišť, slyšel sysel.

• Splaskla pixla z plexiskla, z plexiskla pixkla splaskla.

• Sysli myslí, že v té pixli je syslí müsli.

• Letadlo nevznese se ze sesečené trávy.

• Není-li snad slimáčice sličnější slimáka.

• V naší peci piští myši, v naší peci psíci spí.

• Skryl list skleslý ze seschlých bříz.

• Nesnese se se sestrou.

• Pan kaplan má chlapce střapce, ten chlapec střapec má vrabce v kapse.

• Scvrnkni cvrčka z mrkve.

• Vlk strhl srně hrst srsti.

• Kdy mohou splatiti Ti ti tiší hoši dluh.
  

• Poslal posel posla pro slámu.

• Strýc Šusta suší švestky, pět švestek, šest švestek, pět švestek, šest švestek.

• Strč prst skrz krk.

• Naše posvíceníčko je ze všech posvíceníček to nejposvíceníčkovatější posvíceníčko.

Brousek pro tvůj jazýček
František Kábele

Sova v lese

Sova sedí sama v lese,

ve dne spí a nepohne se.

V noci houká: Vstávej sýčku!

Potom spolu při měsíčku,

slídí po lese.

Když se měsíc, za les schová,

očima si svítí sova, jídlo shánět začíná.

Pak se sýčkem, místo spaní,

zasedají ke snídani.

To je hostina!

Setkání

Pekař nosí housky v městě,

kominík mu stojí v cestě.

Jdi mi z cesty, kominíku,

zabílím tě na nosíku!

Jdi mi z cesty pekaři,

začerním tě na tváři!

Posvícení

Máme maso na míse,

kdo si sedne, nají se.

Maso jíme, to se máme!

To si dneska pochutnáme.