Texty - procvičení výslovnosti

Samohláska A

slabiky: MA, TA, LA, DA, KA, VA, BA, PA, ZA, CA, DA, FA, GA, HA, CHA, JA, NA, PA, RA, SA

slova: Ála, Áňa, Adam, Áda, Alík, Aneta, máma, táta, dává, mává, padá, mák, máta, láva, Máňa, páv, papá, hádá,

krátké věty:

  • Ahoj, Ádo, ahoj Áňo!

  • Máma má mák.

  • Adam mává mámě.

  • Auto jede, sláva, sláva.

  • Mám tetu Alenu.

  • Máma a táta jsou doma.

  • Máma a táta mají Mášu.

  • Máma, máma, ráda vstává.

  • Táta dává Áně páva.

  • Áňa hačá a papá

delší věty:

  • Auto jede, sláva, sláva, táta mává, máma mává, auto jede, tú, tú, tú, táto, mámo, už jsme tu.

  • Na asfalt spadla stará maska.

  • Tam je Madagaskar, Havana a Jáva.

  • Táta, máma, Adam, jedou autem, hádám. Jedou, jedou na chatu, já tu čekám na tátu. Anna chová Alenku, malinkou panenku. Anička je malá, panenku má ráda.
  • Já vás mám znát? Já vás znám! Ta dáma má znát pana Jana.
  • Má máma má málo máku.
  • Já blázen blázním za ní, jak ona blázen, blázní za mnou.
  • Ráda vstávám v rána smavá, šťastná, zdravá, usměvavá.
  • Má máma, má mezi domama, malou zahrádku.
  • Svatá Anna chladna z rána.
  • Abrahám a Santa Klára.
  • Mezi domama, má má máma malou zahrádku.
  • U Dunaja stála, napájala páva.
  • Tam dálka láká, v marná chlad a smráká ptáka v nenávrat.
  • Macku, Macku, Macinku, dej bolavou pacinku! Medicínu a lék máme, hned je na tvou packu dáme. Medicína má tu moc, je nemocným na pomoc.

Jazykolamy:

  • Dalajláma v lomu láme skálu.

  • Já rád játra, ty rád játra, ty rád játra, já rád játra, co nám brání dát si játra.

  • Královna Klára na klavír hrála.

  • Měla babka v kapse brabce, brabec babce v kapse píp. Zmáčkla babka brabce v kapse, brabec babce v kapse chcíp.

  • Zapalatalizovala - li se ta palatalizace či nezapalatalizovala - li se ta palatalizace.

  • Má máma má málo máku.

  • Královna Klára na klavír hrála.

  • Má máma má malou zahrádku.

  • Náš pan kaplan v kapli plakal.

  • Pan kaplan má chlapce střapce, ten chlapec střapec má vrabce v kapse.

  • Karel s králicí Klárou na klavír hrál.

  • Králice Klára dobře hrála.

  • Zamete to ta tvoje teta, nebo nezamete to ta tvoje teta?

  • Králičí královna a králičí král měli v králikárně králičí bál.

  • Mahátmá v tmách hmatá tchána hnát.

  • Sklapla piksla.

Texty k procvičování samohlásky A

Vzplál v barvách zmar a brána jara padla,

strach z mála láskám dával tvar

a dlaň svá práva na vahadla kladla,

rána vlahá, marná snaha, vzal však mráz.

Čáp a žába

Praha spala, avšak jas trhal cár mlh a začala vláda rána. Krása Hradčan a hradčanská stráň zlákala čápa. Barva ptáka hrála jak alabastr, jak padal na sad, až zbadal altán. Tam stál jak snad sám pan král, napjal zrak a pátral, kam as pláchla lákavá žába - mls nad mls. "Sakra, sakra," zaklapal pak tak nahlas, až žába začala kvákat, natřásla trs trav a záhada padla. "Aha, tak tam hačáš!" zajásal čáp, natáhl krk a chňapl žabáka. Naráz naň kvákal žalm žab až k branám Hradčan.

Lama (R. Desnos)

Lama je synem lamy

a jeho máma je taky lama

lamy jsou často samy

ač mají příbuzné

jiných jmen

a když si lama - ta dáma

nohu zláme, předpokládáme,

že je to tragédie.

V Peru, kde lama žije

a hlavní město je Lima

mají tam jiné klima -

chytají lamy na salámy

anebo na stéblo slámy.

Králičí bál (J. Křešnička)

Králíček králičí král

s králicí Klárou na klavír hrál.

Králice Klára dobře hrála a králíčata tancovala.

V králíkárně měli bál, Králíčata, Klára a král. 


Samohláska E

Nacvičujeme hlásku E před zrcadlem. Ústa musí být otevřená méně než u hlásky A. Rty vytvoří mírný úsměv a jazyk se opírá o dolní přední řezáky. Hlásku zapojujeme do slabik.

slabiky: MÉÉ, BÉÉ, PÉÉ, VÉÉ, LÉÉ, DÉÉ, TÉÉ, JÉÉ,

slova: Ema, Ela, Eva, jede, mete, vede, med

věty: Ema nemá med. Eva jede. Ela mete. Ema hned nejede. Teta nese led. Jedeme na kole. Máme málo medu. Mezi mezí mizí mech. Jednou pojedeme ve čtyřech na kolech. Neber si ten zelený len, jen hedvábí. Nad polem létá letadlo.

Ahoj, Ádo! Máma a táta jsou doma. Mám tetu Alenu. Pole je u lesa. Jedeme na kole. Nad polem létá letadlo. Pepík pije pivo. Ivan nese balík. Tedy chybí kilo. Otu bolí oko. Máme nový obývací pokoj. Jedu do Ústí. U kůlu je uvázaný kůň. Podej mi nůž. Koupím si teplou housku. Houpá se na houpačce. Koupili jsme se auto. Venku to klouže. Autobus zatroubil na automobil.

říkadla:

  • Ema s tetou jede, Evu s sebou vede. Emo, kdepak Eva je? Jde s tebou do pokoje?
  • Nemelem, nemelem, jeden den bez beden
  • Jelen letěl jetelem, jetelem letěl jelen
  • Kmen teskně ležel v zeleném lese, blesk letěl nebem, země se třese.
  • Befeleme pes se veze
  • Leze, leze, po železe, nedá pokoj až tam vleze.
  • Elen se vesele veze s jelenem přes celé meze
  • Slunce zbledne, nebe zšedne ještě dneska dopoledne
  • Mléčné nebe se klene večerem
  • Ženě své bledé řekne, jen dej ještě plášť do deště
  • Vesel jen vesele, vesele ven z postele

Jedeme do Jemenu nebo nejedeme do Jemenu?

Leze, leze po železe.

Elen se vesele veze s jelenem přes celé meze.

Jen ten den, neberem chléb s medem.

Ve tmě se leskne mléčné nebe.

Kmen teskně ležel v zeleném lese,

blesk letěl nebem, země se třese.

V létě zde přejde, řekne jen - hej,

ženě své bledé - déle nečekej!




Samohláska I

Tuto samohlásku nacvičujeme také nápodobou před zrcadlem. Ústa vytvoří široký úsměv, širší než u hlásky E. Zuby jsou téměř u sebe a špička jazyka se opírá o dolní přední řezáky.

slabiky: MI - MY, LI - LY, TI - TY, DI - DY, KI - KY, VI - VY, BI - BY, PI - PY, ZI - ZY, CI - CY, FI - FY, GY, HI - HY, CHI - CHY, JI - JY, NI - NY, RI - RY, SI - SY

slova: Ida, Líba, Lída, Ignác, Igor, Ilja, Ilona, Ingrid, Irena, Irma, Iva, Ivan, Ivana, Iveta, Ivo, Ivona, Izabela

MI, MY: myje, míč, mýval, míchat, síla, šije, myje, mír, mírný, mydlí, mívá, mimino, umyji,

LI - LY: lidi, lípa, lije, díly, lila, Lysolaje, lymfa, Lily, líbí, lidé, libé, lýko, líný, léky, lín, splín, plíny, líska, líp, maliny,

TI - TY : tiká, tyká, tip, typ, tím, tímto, tyhle, tyto, tchýně, svítí, týpek, týpí, týden, tým, tyto, tímto,

DI - DY: díra, díky, diví se, divák, divizna, divize, kdyby, divný, vadí, dým,

KI - KY: kykyryký, kyvadlo, kyne, kýchá, kydá, kino, mikina, díky

VI - VY: víra, vyje, vylít, vymýt, víme, vikýř, víte, výr, vikář, víno, vinný, víko, vinaři, vidí, svítí

BI - BY: být, bydlit, byt, bytná, obytný, obyčej, kdyby, bič, bití, bílý,

PI - PY: pije, pila, pití, pitná, Pipi, pískle, piják, pytel, pytlík, pitomec, ping pong, Pyreneje,

ZI - ZY: zima, zívá, získá, zisk, jazyk, jazykový, zimní, zimník, ozývá,

SI - SY: síla, sysel, silo, sípá, Sisi, sypat, syčet, systém, symbol,

věty: Ivan má míč. Líba pije. Ida myje nádobí. Irma šije více zimníků. Lípa má listí. Lidé stojí. Jsou tu lidi. Pepík pije pivo. Ivan nese balík. Tedy chybí kilo. Mýval myje mývalí mimino. Líba bydlí v bytě. Pytel obyčejně plní mlynář. Mlíkař mívá litry mlíka.

Říkadla:

  • Ivan poví Víťovi, vidím koláč makový. Vidím, vidím, pak ho jím, nikomu to nepovím.
  • Líbej mě líbej mír mi přej
  • Vinní i nevinní filištíni
  • Kdyby byly chyby zbyly
  • Svítej, svítej, svítáníčko
  • Bílý sníh, s ním víří výři a netopýři
  • Nemám rýmy na piliny ani šprýmy na ty mlýny
  • Čím blíž k cíli, tím víc víry, i když síly mizí
  • Z bílých sítin u bažiny vylézají tiché stíny
  • Míním, míním, nevymíním
  • Chci vymýtit z mysli tíživý stín

Čím blíž k cíli, tím víc víry.

Na bílé břízy u mýtin sněží.

Chci vymýtit z mysli tíživý stín.

Kdyby nebyly bývaly chyby.

Slíbili v mír ji skrýt a vzíti kříži!

Líbej mě, líbej, mír mi přej

bílá moje lani,

z čistých očí vycítím,

že jim vždycky věřit smím.